Choose an application

• Reference Manager
• EndNote
• RefWorks (Direct export to RefWorks)

Religion --- Religion.

Choose an application

• Reference Manager
• EndNote
• RefWorks (Direct export to RefWorks)

Autor v německy psané studii klade otázku, co se odehrálo v kruhu Ježíšových přívrženců po Ježíšově ukřižování. Víme, že učedníci Ježíše po jeho zatčení opustili, s největší pravděpodobností odešli zpět do Galileje. Je obecně známou skutečností, že v Jeruzalémě vznikl záhy okruh Ježíšových přívrženců, v němž získal přední postavení Ježíšův rodný bratr Jakub. K tomuto kruhu se posléze připojila z Galileje se navrátivší skupina apokalyptického radikalismu nejbližších Ježíšových učedníků. Odlišného zaměření byla v Jeruzalémě skupina kolem Štěpána. Samostatnou kapitolu tvoří Pavlovo pochopení Ježíšova kříže a vzkříšení, zachycené v Pavlově formuli víry, I. Korintským 15,1-3. Mezi Jakubem a Pavlem došlo posléze k tvrdému sporu o otázku, zda křesťané nežidovského původu jsou povinni dodržovat ustanovení židovského zákona. Kardinální otázka ovšem zní, co se odehrálo v prvních dnech, týdnech, bezprostředně po Ježíšově ukřižování? Autor vyslovuje argumentovanou hypotézu, že zvolání „maranata“ v galilejském kruhu apokalyptických radikálů z Ježíšova nejbližšího okruhu, bylo onou první jiskrou, která dala do pohybu proces vznikání křesťanské víry. Tuto hypotézu argumentuje řadou odkazů, že zvolání bylo známo již v Kumránu, odkud je doloženo v Didaché. To znamená, že nikoli víra ve vzkříšení dala vzniknout očekávání Ježíšova příchodu, návratu, parusie, nýbrž vizionářské očekávání parusie, provázené zvoláním maranata, dalo vzniknout víře ve vzkříšení. V této nejstarší vrstvě nelze ještě označit očekávání parusie jako očekávání druhého Kristova příchodu. Tam očekávání posouvá až Pavel, pro kterého již Ježíšův kříž byl vykupitelským dějstvím poslaného božího Syna. Mottem Fundovy knihy Ježíš a mýtus o Kristu (Praha, Karolinum 2007, 366 stran) je Popperova věta, že i velmi smělé hypotézy, které se nepotvrdily, poponášejí dopředu naše poznání.

Religion & beliefs --- faith --- religion --- Theology and Religion

Choose an application

• Reference Manager
• EndNote
• RefWorks (Direct export to RefWorks)

Considéré comme une attaque au fondement même de l'ordre social et de la morale publique, le blasphème a été et est toujours réprimé en tant que tel. Récemment, certains événements internationaux et certaines revendications identitaires ont toutefois soulevé des interrogations nouvelles sur les formes, la nature et le caractère licite des discours et des images manifestant de l'irrespect à l'égard des religions, serait-ce sur le mode satirique. En examinant les manifestations contemporaines de ce qui est considéré comme outrageux par les religions, mais aussi en envisageant l'histoire et l'anthropologie de la « parole impie » et de sa réception, les études rassemblées dans le présent ouvrage permettent de mieux comprendre comment cette catégorie du discours religieux et juridique s'est construite à travers le temps, dans le but de réprimer certaines formes de contestation des religions établies et de leurs symboles. Car la répression du blasphème montre la complexité de sa gestion sociale et judiciaire, au cœur de la tension entre liberté de conscience (du « diffamateur » et du « diffamé »), liberté d'expression et censure.

Religion --- History.

Choose an application

• Reference Manager
• EndNote
• RefWorks (Direct export to RefWorks)

Recherche en histoire qui fait largement place aux vécus personnels, cet ouvrage explore la vie des moniales contemplatives à l’époque contemporaine à partir de quatre couvents de carmélites (Jambes et Floreffe) et de clarisses (Malonne et Saint-Servais) de la province de Namur. L’enquête monographique est précédée d’un relevé général des fondations de contemplatives en Wallonie et à Bruxelles aux 19e et 20e siècles qui témoigne de l’importance du phénomène : en 2000, malgré la fermeture d’une cinquantaine de maisons depuis les années 1960, il restait encore cinquante couvents de contemplatives. Au total, quelque 300 femmes ont été professes dans les maisons étudiées, les deux tiers entrées entre 1880 et 1930. Complétées par les témoignages oraux, les archives conventuelles constituent l’essentiel des sources exploitées, avec une attention particulière à la production poétique et littéraire des moniales (chants, poèmes, pièces de théâtre, sketches, etc.), ce qui permet de toucher du doigt l’aspect « pulsionnel » du vécu religieux. Le thème central qui émerge de l’étude est celui de la « séparation du monde », utopie et fondement du monachisme.

Religion --- History --- femme --- cloître --- religion --- monachisme

Choose an application

• Reference Manager
• EndNote
• RefWorks (Direct export to RefWorks)

Myth --- Comparative religion